Váš dar 300 korun

zabezpečí týdenní náklady na lůžko v dětském oddělení.

Získejte více informací o programu Sponzorství nemocničního lůžka.

Váš dar 500 korun

zaplatí týdenní hospitalizaci matky v porodnici.

Získejte více informací o programu Sponzorství nemocničního lůžka.

Váš dar 850 korun

uhradí týdenní náklady na lůžko na všeobecném oddělení.

Získejte více informací o programu Sponzorství nemocničního lůžka.

 

Váš dar 1 100 korun

se postará o týdenní provoz lůžka na chirurgickém oddělení.

Získejte více informací o programu Sponzorství nemocničního lůžka.

Stážistka: Můj první porod

Stážistka: Můj první porod

Tak jsem tady v Africe dneska poprvé v životě někoho odrodila. A popravdě, musím říct, že jsem si tohle poprvé během posledních pár ročníků medicíny představovala mnohem víc idylicky a bez komplikací.

Můj první porodPrvorodička, mladší než já (jak jinak), +- 38. týden, dělám předporodní vyšetření a místní lékař David po mně vyšetření kontroluje. Ve stejném pokoji leží další dvě paní s kontrakcemi, kolem kterých pobíhají sestry. S Davidem se shodneme, že paní musí porodit do čtvrt hodiny a když ne, musí hned na sál. A pak si všímám, že z paní odtéká voda, která není čistá, jak by měla být, ale má hnědozelenou barvu a je mazlavá, což značí většinou malér - a my v téhle situaci myslíme hlavně na to, že dítě je přidušené.

Obcházím paní, která se rozhoduje tlačit, jsem u ní první a všichni mají plné ruce práce, tak jen zkontroluju Davida, že je v pohodě, když se paní ujmu já. V ten moment mi v hlavě běží mantra "nejdřív hlavně chránit hráz, aby nepraskla", tak chráním rukou hráz. Paní tlačí, ale hlavička nepostupuje. Myslíme na to, že dítě může být přidušené a David rychle pomáhá paní tlakem na břicho. Já dál chráním hráz a kontroluju pohyb hlavičky. Ta se prodere ven - a jaj, dítě má pupečník kolem krku, což je potřeba rychle řešit.

Trochu to nečekám, ven se dere už i rameno a zbytek těla. Dítě přidržuji a snažím se mezitím uvolnit pupečník od krku. To mi moc nejde, dítě je ale už venku, je ze špatné mazlavé plodové vody hrozně kluzké a tak mám co dělat, aby nevyklouzlo. Chytám ho za nohy, tak aby bylo hlavou dolů, pupeční šňůru se mi mezitím povedlo uvolnit a kontroluju obličej dítěte, jestli z něj vychází plodová voda a jestli se dítě chystá dýchat. Nic z toho se neděje, rychle podávám dítě Davidovi, který už v ruce drží plátno a manuální odsávačku, takový podtlakový balonek. Davidovi se daří zprůchodnit dýchací cesty, dítě je ale stále bez dechů. Potřebuje prodechnout a kyslík.

Paní je vyděšená. Klipuju pupečník, který následně stříhám a David bere dítě na stůl, kde má nachystaný mikro ambuvak. Resuscituje dítě, a naštěstí po pár stlačeních vaku dítě dýchá. Já mezitím uklidňuji paní a kontroluji placentu, která začíná odcházet. Placenta je ale nějaká zaseklá, tak volám sestru na pomoc. Ta ji pak nakonec vytáhne rukou.

Dítě je stabilizované, my šťastní a ještě se musíme postarat o paní a zkontrolovat, jestli nemá porodní poranění. Na takovém igelitu, co si místní paní vozí, aby nezašpinily lůžka, je spoustu nepořádku, krve, placenta - nic, co chcete vidět. Trochu to uklízíme a kontrolujeme paní. Děloha se smrskává, to je dobře. Hráz jsem uchránila (jo!), paní má ale trochu protrženou pochvu zevnitř, ze které drobně krvácí - tak ránu čistíme a David mi velkoryse navrhuje, jestli si to nechci opíchnout anestetikem a zašít. Já nabídku odmítám (snad pokorně), protože si netroufám šít v terénu, kde pořádně nepoznám, co je normální a co protržené. Tak se domlouváme, že teď se podívám a příště se toho s jistou chopím.

Takže všechno dobře dopadlo, dítě spontánně dýchá, je sice na kyslíku, ale vypadá dobře. Máma je taky spokojená.

Já doufám, že další můj porod už nebude tak složitý a dočkám se dobrého nekomplikovaného porodu s řvoucím dítětem v pár sekundách po narození. 

Martina Křivánková
stážistka v České nemocnici sv. Karla Lwangy v Ugandě

 

Související články

Být tu pro pacienty (20. srpen 2017)