Váš dar 300 korun

zabezpečí týdenní náklady na lůžko v dětském oddělení.

Získejte více informací o programu Sponzorství nemocničního lůžka.

Váš dar 500 korun

zaplatí týdenní hospitalizaci matky v porodnici.

Získejte více informací o programu Sponzorství nemocničního lůžka.

Váš dar 850 korun

uhradí týdenní náklady na lůžko na všeobecném oddělení.

Získejte více informací o programu Sponzorství nemocničního lůžka.

 

Váš dar 1 100 korun

se postará o týdenní provoz lůžka na chirurgickém oddělení.

Získejte více informací o programu Sponzorství nemocničního lůžka.

Tamtamy duní: přijede mobilní klinika

Tamtamy duní: přijede mobilní klinika

Ostré slunce rozráží ospalé dusno čtvrtečního rána, ale Crispus je už od rozbřesku vzhůru. V pondělí domluvil výjezd mobilní kliniky do Najjembe, rybářské vesnice na břehu Viktoriina jezera. Starosta Francis a farář Norbert v osadě a jejím okolí už rozhlásili, že tým zdravotníků z nemocnice opět přijede právě dnes pod velký akátovník.

 

Terénní zdravotní služby (outreach) ve vyspělém světě

V rozvinutých zemích se outreach v podstatě neprovádí. Zejména díky dobré ekonomické situaci a s ní související rozsáhlé síti zdravotnických zařízení i dopravní infrastruktury a také dobré zdravotní disciplíně i životní úrovni populace nejsou potřeba. Výjimku představují buď situace infekčního ohrožení populace, kdy např. při výskytu žloutenky v mateřské školce infekční stanice pošle ohrožené do karantény, nebo práce s rizikovými skupinami obyvatelstva jako jsou drogově závislí, sexuální pracovnice apod.

Crispus vystudoval psychologii a již třetím rokem pracuje v Česko-ugandské nemocnici v Buikwe, kde má na starosti tým zdravotníků, kteří vyjíždějí jednou týdně mezi pacienty do terénu, a HIV poradenství. Jednou týdně opouští areál nemocnice s autem naloženým laboratorní technikou, léky a zdravotnickým materiálem. On a jeho kolegové prohlížejí, testují a konzultují pacienty v jejich vesnicích.

Nemocniční pickup se plní cestovními chladničkami a krabicemi s vybavením. „Kde je zase sestra Nakadu? To na ni musíme pokaždé čekat?“ rozhlíží se Crispus netrpělivě. Setra Nakadu, důstojná dáma ve středním věku, uvážlivě nasedá. Zná ji totiž půlka maminek v okrese Buikwe, protože má na starosti program prevence přenosu nemoci HIV/AIDS z matky na dítě spolu s celou oblastí mateřského zdraví. Ještě lékař Hamis se dvěma laboranty a můžeme v oblaku prachu vyrazit.

Kam nemůže pacient, tam může lékař

Cestou necestami se bavím s doktorem Hamisem. Dozvídám se od něj, že bez preventivních služeb, které poskytuje mobilní klinika nemocnice, by se zdravotní stav obyvatel regionu mohl snadno zvrtnout v nekontrolovatelnou epidemii tuberkulózy, černého kašle, tetanu, záškrtu, spalniček nebo obrny u dětí a HIV/AIDS u dospělých. Rozvoj dopravy a možností cestování ve spojitosti s obecnou podvýživou, špatným zdravotním stavem a imunitou obyvatelstva by pak brzy napomohl rychlému šíření epidemií po území Ugandy. Mobilní klinika Česko-ugandské nemocnice je tak důležitou součástí mozaiky podobných služeb, které pokrývají celé území státu.

Konečně se dokodrcáváme do Najjembe. Atmosféra vesničky nijak nenaznačuje, že by se zde dělo něco mimořádného. Čuník se rýpe na smetišti, na zápraží nedalekého obydlí upláceného z hlíny běhají tři slepice a drobotina výskáním jako obvykle projevuje zvědavou radost. Jen ve stínu akátovníku sedí houfek dospělých na vyrovnaných lavicích. Pomohou nám vyložit auto a trpělivě se opět seřadí. Mobilní klinika může zahájit svou práci.

Vidět za práh rodinného domu

Lidé žijící s HIV/AIDS

V Ugandě je oficiálně léčba HIV/AIDS zdarma. Stát poskytuje veškerou antiretrovirální terapii, nicméně problém zůstává u přidružených infekcí (zápal plic, TBC, lymfatická onemocnění…), které již stát nehradí. Navíc stát je při léčbě HIV/AIDS plně závislý na příspěvcích z mezinárodních fondů. Pokud mezinárodní donoři omezí svojí pomoc, přístup k lékům pro širokou populaci bude též omezen.

Lidé žijící s HIV/AIDS mají kvůli své nemoci speciální potřeby (čistá voda, hygiena, prostor, atd.), jsou často nemocní či oslabeni vedlejšími účinky antiretrovirotik. To způsobuje špatnou ekonomickou situaci jednotlivých pacientů. Nemocnice Arcidiecézní charity Praha poskytuje antibiotika za mírný poplatek, jež zdaleka nepokrývá skutečné pořizovací náklady. Také v případě hospitalizace HIV pozitivní pacienti platí menší sazbu než ostatní pacienti.

První na řadu přichází Flavia. Crispus ji dobře zná. Její manžel je HIV pozitivní. Poté, kdy byl manžel přijat ve čtvrtém stádiu nemoci HIV/AIDS do nemocnice, se Flavia nechala testovat její mobilní klinikou. „Samotná doprava do města by byla drahá, proto jsem tam nikdy nejela. Kdybyste nepřijeli, na test bych nikdy nešla,“ říká Flavia. Bohužel její testy dopadly podle očekávání: je pozitivní ve druhém stádiu nemoci. Od zdravotnického týmu pravidelně dostává profylaxi a termín pro návštěvu na HIV/AIDS klinice, kde probíhají konzultace. Dnes si přišla vyzvednout léky. Její děti naštěstí nejsou nemocné, ale do školy nechodí. Flavia živí rodinu z malého pozemku a školné si nemůže dovolit.

Mezi čekajícími jsou i mladé matky s dětmi. „Představte si jen situaci těchto matek,“ vyzývá přihlížející Lukáš Laube, projektový manažer nemocnice, „v mladém věku se jim narodí dítě, starší generace matek na vesnicích vymřela kvůli nákaze HIV/AIDS a v jejich okolí je jen málo těch, kdo by jim předal zkušenosti. Navíc většina lidí zde je ráda, když vědí, že mají jídlo aspoň na druhý den. V této situaci už vás vůbec nenapadne, jestli máte stravu dostatečně pestrou na to, abyste vy nebo vaše děti nestrádali.“ Očkování dětí proti nemocem, které se v Evropě již podařilo vymýtit, tak je potřeba doplnit i školeními matek v přípravě nutričně vyvážených jídel; náhradní výživa a vitamíny od zdravotníků dlouhodobě nestačí. Součást konzultace představuje též podání léků na odčervení a malárii.

Zástup pacientů se zdá nekonečný, ale zdravotníci svým stabilním tempem pracují i v horkém odpoledni. Nažehlené kalhoty a čistá košile s kravatou lékaře ostře kontrastuje s rozvrzanou židlí, chatrčemi a bídou v okolí. Obdivuji laskavost zdravotníků a pokojnou trpělivost pacientů, kteří s vděčností v očích čekají, až na ně přijde řada. Pracovní den končí, naložit auto a odjet zpátky do civilizované nemocnice se zdá jako ocitnout se v jiném životě.

Reportáž vyšla v příloze Katolického týdeníku č. 47/2012.