Chrispus málem vyhladověl k smrti. Lékaři mu zachránili život
Chudoba, zaostalost a nevědomost rodičů jsou na ugandském venkově bohužel mnohdy příčinou vážných zdravotních komplikací u dětí. Čtrnáctiměsíční Chrispus se naštěstí včas dostal do České nemocnice v Buikwe.
Chrispus se stal málem obětí toho, že je synem teprve dospívaící dívky a nezaměstneného otce. Rodina je velmi chudá, a tak maminka nemohla zaplatit předporodní vyšetření a vystavila tím sebe i své dítě komplikacím. Při porodu se navíc svěřila do rukou domorodé porodní báby, která neměla dostatečné vzdělání, ani vybavení, aby mohla tuto praxi vykonávat.
Při narození neměl Chrispus dostatečný příjem kyslíku do mozku. Porodní bába problém ani nerozpoznala. Důsledkem toho trpí Chrispus mozkovou obrnou, která se projevuje částečným ochrnutím.
Chrispus byl opožděný ve vývoji, ale rodiče tomu nevěnovali pozornost. Maminka našla práci, a tak se tehdy o ročního Chrispuse začala starat babička. Po její smrti zůstávalo miminko během dne u sousedů. Nejenže mu chyběla láskyplná péče, ale nedostával ani dostatečnou výživu.
Jeho zdravotní stav se natolik zhoršil, že musel být přivezen do nemocnice. Doslova bojoval o život. Nebyl schopen jíst ani pít. Byl dehydrovaný a podvyživený, jeho tělo bylo oteklé. Když otoky pominuly, jeho váha se snížila ze sedmi na šest kilogramů. Nemohl hýbat rukama ani nohama, nemluvil a sotva kdy otevřel oči. Matka pro svého syna neměla ani žádné oblečení, a přestože byl již v péči lékařů, šance na přežití byla velmi malá.
Lékařská péče spolu s osvětou
Malý chlapeček začal dostávat speciální mléko. Matka se naučila, jak mléko připravovat a prošla školením, jak se o své dítě dobře starat, jakou výživu mu připravovat a jak udržovat správnou hygienu.
Po prvním týdnu v nemocnici se začal Chrispusův stav lepšit. Otoky se začalay zmenšovat a během druhého týdne zcela zmizely. Velkou nadějí pro matku i lékaře bylo, že chlapec začal projevovat zájem o své okolí – otevřel oči a začal pohybovat rukama i nohama.
„Děkuji vám za pomoc, už jsem nevěřila, že bude Chrispus žít. Ztratila jsem naději a málem jsem to vzdala, ale naštěstí nás přivedli k vám. Přestože jsem neměla žádné peníze na léčbu a nevěděla jsem, kde získat jídlo, pití, mýdlo a povlečení. Mockrát vám děkuji, ať vám Bůh žehná,“ říká dojatá maminka.
Poděkování dárcům
Bylo velikým štěstím a požehnáním, že se Christopus dostal na poslední chvíli do České nemocnice sv. Karla Lwangy. Lékaři a sestry mu věnovali potřebnou péči a pozornost. Děkujeme dárcům, kteří se finančně podílejí na chodu nemocnice a bez jejichž pomoci by Chrispus a další malí pacienti neměli šanci na kvalitní zdravotní péči.
